Po úspěšném vyřešení jednoho z našich problémů jsme se rozhodli, že si všichni zasloužíme zasloužený odpočinek. Všichni se usadili v různých skupinách, vedli rozhovory, hráli kulečník nebo různé stolní hry nebo se dívali na film na jednom z notebooků, které ještě neumřely. Odpolední volný čas nám ale něco narušilo. Všimli jsme si podivných zvuků vycházejících z radiátorů. Protože jsme neměli topení, někteří lidé se celý den snažili rozdělat oheň v krbu – ráno bez úspěchu, protože jsme měli jen mokré dřevo. Když se nám konečně podařilo krbem trochu zatopit, ukázalo se, že je to problém, protože krb nakonec přehřál celý topný systém a v potrubí se vytvořil tlak. Ukázalo se, že ty podivné zvuky znamenaly, že mohou každou chvíli explodovat. Následovala rychlá přestávka na psychické zhroucení, kterou jsme nakonec vyřešili tím, že jsme zavolali majiteli – který nám opravdu moc nepomohl – a pak uhasili oheň a úplně vypnuli topení. To byl ten krizový okamžik, kdy si všichni uvědomili, jak velká zodpovědnost je ve skutečnosti pracovat společně jako skupina. Později se začalo stmívat, a tak jsme po celém domě rozsvítili svíčky. Nakonec jsme se uklidnili, rozhodli se dokončit film a prostě počkat, až se vrátí elektřina. Najednou se tak stalo a celou vilou se rozlehl hlasitý jásot, když se rozsvítila první žárovka. Všichni jsme se tedy vrhli na jídlo, načerpali energii a rozhodli se dokončit, kde jsme včera skončili. Zrovna když jsme začali slavit, nastal nejtragičtější okamžik celé naší cesty. Následující obrázek nechť mluví sám za sebe.